Přečíst si knihu v cizím jazyce je pro mne vždy zážitek, o to víc, pokud se jedná o knihu v originále. Rakouského spisovatale Wolfa Haase jsem neznala, i když jsem v Rakousku žila několik let. Okamžitě se však zařadil mezi mé top spisovatele.

A jaká cesta mě dovedla k albánštině, k jazyku, který nepatří k žádné evropské jazykové větvi a který se vyvíjel zcela samostatně?

Vyzkoušeli jste některou z nabízených zázračných metod? Třeba učení ve spánku? Nebo cizí jazyk za šest týdnů? Je to úsměvné, ale hodně z nás ještě stále hledá tu nejpohodlnější cestu. A proč? –  když samotná cesta je cíl :-) Nejpohodlnější většinou neznamená nejkratší!

Tak to spoj s cizím jazykem a máš hned dvě mouchy jednou ranou!

Hlavně v době cestování se může hodit pár tipů, jak nevypadat jako úplný nevychovanec. Ale tyto rady můžete využít i během roku, třeba na obchodních schůzkách.

Před pár lety bylo v módě jezdit do Dubaje, horko nehorko. I my jsme jezdili. A i přes počáteční obavy z betonového města se nám tam velmi zalíbilo. Přitahovala nás multikulturalita tohoto velkoměsta, která nakonec rozhodla při volbě dalšího cizího jazyka :-)

Jak jsou si čeština a polština blízké! A přesto si bez bližšího studia navzájem neporozumíme. Čechům připadá polština šišlavá, dětská, ale stejně tak legrační je náš jazyk pro Poláky.

Každý cizí jazyk si mě přitáhnul z nějakého jiného důvodu a každý mi dává jiný druh uspokojení. Někdy si myslím, že si ten jazyk spíše vybral mne než já jeho.

Devatenáct je takové zvláštní číslo, ale zaokrouhlit počet jazyků jen tak na dvacítku, bude nejprve vyžadovat nějaké studium.

Slyšíte to všude kolem. Pro zvládnutí plynulé komunikace v cizím jazyce je zásadní poslech. Ten je totiž pro jazykové studenty klíčovým inputem. A já to mohu jen potvrdit!

I po několikaletém studiu cizího jazyka je obtížné porozumět místním dialektům. Už během univerzitního studia němčiny jsem na vlastní kůži pocítila, že je mi „Hochdeutsch” mezi místními prakticky k ničemu :-O

Kdy začít číst francouzskou literaturu v originále? Samozřejmě hned, jakmile to vaše schopnosti dovolí!!

Arabština je můj oblíbený jazyk - ostatně, který není. Sice mi trvalo delší dobu, než jsem částečně odkryla systém, který se za ním skrývá, ale najednou to celé začalo dávat daleko větší smysl!

Každý má určitě svůj vlastní přístup, který vychází z konkrétní motivace, proč se daný jazyk učí.  Pokud se jedná pouze o váš koníček, bude váš přístup určitě radostnější než v případě pracovních důvodů, kdy se vám do toho moc nechce :-O)

Ano, je to trochu problém najít u nás nějakou fajn učebnici čínštiny. Hlavně pokud se chcete naučit i psát.

V každém jazyce jsou mezníky, jejichž přehoupnutí může činit potíže :-/ V němčině je to obvykle minulý čas, ve španělštině konjunktiv, v arabštině psaní. Pokud „překážku” úspěšně zvládnete, posune vás to o velký kus dál a dodá pocit zasloužené sebedůvěry. A můžete se vrhnout vstříc dalším mezníkům :-)

Já vlastně tak úplně nevím :-O Spustila to před nějakým časem dovolená v Albánii, kde moc cizí jazyky nefrčí, a pak už mě to nepustilo. A překvapení Albánce, kterému řeknu pár slov v jeho rodné řeči, mě vždy potěší a utuží můj zájem!

Určitě mi dáte za pravdu, že někdy není lehké najít podcast, pokud jste jen mírně pokročilý začátečník. Pravděpodobnost, že se v tom zcela utopíte, je dosti vysoká. Poslouchání cizojazyčných podcastů má totiž smysl jen tehdy, když rozumíte 70-80 %.

No tak to věřte, že nejste sami. Většina mých studentů je při první konverzaci velmi nervózní, bojí se říct cokoli v cizím jazyce a pořád se mi snaží vysvětlit, že je na střední škole nic nenaučili a pak ten jazyk dlouho nepoužívali a všechno zapomněli. Někteří se dokonce chtějí nejprve naučit slovíčka doma, aby mi pak třeba za půl roku mohli zavolat... :-)

Ne vždy lze přeložit slova 1 ku 1. Existují koncepty, které v jiných jazycích nenajdete a naopak. Podívejme se na to na příkladu maďarštiny.

Falešné přátelé mám ráda. Ovšem ne ty z masa kostí, nýbrž v jazycích. Ráda bych jim věnovala tenhle příspěvek, který budu postupně doplňovat.

Mezi mé velmi oblíbené autorky patří Ildikó von Kürthy, německá spisovatelka a novinářka z Hamburku. Je zhruba v mém věku a její hrdinky mě doprovázejí už čtvrt století.