No tak to věřte, že nejste sami. Většina mých studentů je při první konverzaci velmi nervózní, bojí se říct cokoli v cizím jazyce a pořád se mi snaží vysvětlit, že je na střední škole nic nenaučili a pak ten jazyk dlouho nepoužívali a všechno zapomněli. Někteří se dokonce chtějí nejprve naučit slovíčka doma, aby mi pak třeba za půl roku mohli zavolat... :-)

Má jich opravdu hodně. Hlavně proto, že v různých historických obdobích přejímala a asimilovala slovní zásobu jiných národů. Najdete tam vlivy skandinávské, románské, latinské i mimoevropské. Proto dnes můžete mnoho slov přeložit vícero způsoby.

Ne vždy lze přeložit slova 1 ku 1. Existují koncepty, které v jiných jazycích nenajdete a naopak. Podívejme se na to na příkladu maďarštiny.

Falešné přátelé mám ráda. Ovšem ne ty z masa kostí, nýbrž v jazycích. Ráda bych jim věnovala tenhle příspěvek, který budu postupně doplňovat.

Často jsem slyšela, že italština je jednoduchá, že se za chvíli rozmluvím. Pravda nebo mýtus?

Stále ještě podceňovaný poslech je opravdu velmi efektivní metodou, jak do sebe nasát cizí jazyk!

Znáte to. Začnete se učit nový jazyk a všechno v něm je naprosto „cizí”. Slovíčka vám nic nepřipomínají, máte problém si je zapamatovat, gramatika má úplně jiná pravidla než ve vaší mateřské řeči nebo jiném cizím jazyce. A pak...jednou …přijde konečně TEN moment!

Tak asi před třemi čtyřmi lety jsem se zde oficiálně zavázala k restartu maďarštiny po téměř 25 letech. A jak to vypadá dnes? :-O

Slyšíte to všude kolem. Pro zvládnutí plynulé komunikace v cizím jazyce je zásadní poslech. Ten je totiž pro jazykové studenty klíčovým inputem.

Určitě mi dáte za pravdu, že někdy není lehké najít podcast, pokud jste jen mírně pokročilý začátečník. Pravděpodobnost, že se v tom zcela utopíte, je dosti vysoká. Poslouchání cizojazyčných podcastů má totiž smysl jen tehdy, když rozumíte 70-80 %.

Není jednoduché najít francouzské knihy v originále, které se nám studentům dobře čtou :-)

Začátky mohou být demotivující, ale zkuste některých z mých tipů, jak na dovolené aktivovat cizí jazyk na maximum!

Jaká je budoucnost cizích jazyků? Bude se je ještě někdo chtít aktivně učit? Změní nám umělá inteligence přístup ke studiu?

Vyzkoušeli jste některou z nabízených zázračných metod? Třeba učení ve spánku? Nebo cizí jazyk za šest týdnů? Je to úsměvné, ale hodně z nás ještě stále hledá tu nejpohodlnější cestu. A proč? –  když samotná cesta je cíl :-) Nejpohodlnější většinou neznamená nejkratší!

Ochota mluvit v cizím jazyce, byť na základní úrovni, ti pomůže otevřít dveře a poznat nové lidi a jejich kulturu. Přesvědčila jsem se o tom hned několikrát!

Chybí vám píle a vytrvalost? Zkuste čínské písmo, zdroj klidu a trpělivosti.

Ztrácíš motivaci? Zdá se ti, že se nehýbeš z místa? Nemá to celé smysl?

Až donedávna jsem si to myslela, protože jsem se po tom ani nijak blíže nepídila. Nicméně zájem o skandinávské jazyky mi přinesl (a věřím, že ještě přinese) mnohý zajímavý poznatek. :-)

Jak jsou si čeština a polština blízké! A přesto si bez bližšího studia navzájem neporozumíme. Čechům připadá polština šišlavá, dětská, ale stejně tak legrační je náš jazyk pro Poláky.

Co patří k povinné výbavě při učení se cizímu jazyku? Tak především je to vaše rozhodnutí, vaše pevná vůle a vaše cíle. Bez toho s vámi nehne ani ten nejlepší jazykový kurz. Nicméně kvalitní lektor/učitel je také důležitou složkou výbavy. A kombinace obojího je téměř zárukou úspěchu :-)

Italština má spád, o tom není sporu. A proto je třeba její rychlost trénovat pěkně hned od začátku.

Kde čerpat materiály pro ustálená slovní spojení a fráze? Výborným zdrojem jsou knihy! Doporučím třeba sérii knih z vydavatelsví Edinumen. Knihy jsou rozděleny do šesti kategorií podle obtížnosti a jedná se o ORIGINÁLNÍ příběhy, nikoli o zjednodušenou četbu. Autor tedy píše pouze s ohledem na úroveň čtenáře.

Devatenáct je takové zvláštní číslo, ale zaokrouhlit počet jazyků jen tak na dvacítku, bude nejprve vyžadovat nějaké studium.

Jsou regiony, kde jsou dvojjazyčné nápisy samozřejmostí. Sama z jednoho takového pocházím (Těšínsko). Proto jsem byla zvědavá, který jazyk bude převládat v Alsasku, jak si tady s dvojjazyčností poradili.

Já bych dokonce řekla, že je přímo zásadní, pokud se chceme v cizím jazyce posunout na nějakou lepší úroveň.

Sice nejsem v aglutinačních jazycích začátečník, přesto si žádá turečtina více času, než jsem původně předpokládala :-O

Na začátku je to bedna plná neznámých kostiček různých velikostí a různých barev. Nevidíte žádné spojitosti, žádné souvislosti. Hromada kostiček vám připadá nepřekonatelná a neuchopitelná. Sami víte, co je při stavbe lega potřeba – trpělivost, výdrž a motivace. A vidět před sebou cíl.

Finština mě začala lákat až po zvládnutí většiny „standardních” evropských jazyků. Dlouhá slova, absolutně nepodobná na nic evropského, nevěstila nic jednoduchého :-/

K tomu budeme potřebovat komparativ a superlativ přídavných jmen. Snad jsem vás neodradila hned na začátku cizími slovíčky, není to nic jiného než stupňování přídavných jmen. Dnes se podíváme na ten komparativ, tzn. 2. stupeň.

Tak tahle věta se mi neosvědčila. Spíše naopak. Portugalština mě překvapila, „čekala” jsem to jednodušší :-O

Já vlastně tak úplně nevím :-O Spustila to před nějakým časem dovolená v Albánii, kde moc cizí jazyky nefrčí, a pak už mě to nepustilo. A překvapení Albánce, kterému řeknu pár slov v jeho rodné řeči, mě vždy potěší a utuží můj zájem!

I po několikaletém studiu cizího jazyka je obtížné porozumět místním dialektům. Během univerzitního studia němčiny jsem na vlastní kůži pocítila, že je mi „Hochdeutsch” mezi místními prakticky k ničemu :-O

Znáte to opojení, kdy se rozhodnete pro nový cizí jazyk a opravdu začnete? :-)