La tilde – malá čárka, která může způsobit velké problémy

La tilde je ve španělštině čárka, kterou můžete najít nad některými samohláskami. Chtělo by se říct, že je to označení přízvuku, ale el acento a la tilde nejsou totéž. Přízvuk mají totiž všechna slova, ale ne u všech slov najdete la tilde (ufff).

Zkusme si shrnout tři základní pravidla:

  1. Palabras AGUDAS (slova s přízvukem na poslední slabice): píše se la tilde, pokud končí na samohlásky nebo na –s/-n:

Např. atún, detrás, sartén, sofá, autobús x comer, hotel, profesor

  1. Palabras LLANAS (slova s přízvukem na předposlední slabice): píše se la tilde, pokud končí na souhlásku kromě –s/-n:

Např. ángel, difícil, azúcar, álbum x playa, pescado, carne, mesa

  1. Palabras ESDRÚJULAS (slova s přízvukem na třetí slabice od konce): vždy píše se la tilde (platí taky u slov, která mají přízvuk na čtvrté, páté atd. slabice od konce)

Např. océano, tarántula, fantástico, hígado

 

Zvláštní pravidla: la tilde diacrítica

Používá se k rozlišení slov, která se píší stejně, ale mají různý význam. Mezi nejzákladnější výbavu patří:

de = předložka

dé = od slovesa dar

 

el = člen

él = osobní zájmeno

 

mas = spojka ale (vždy, když můžeš nahradit spojkou pero)

más = při srovnání nebo přičítání

 

sé = od sloves saber a ser

se = zájmeno

 

si = spojka

sí = zvratné zájmeno, přitakání

 

té = čaj

te = osobní zájmeno

 

tú = zájmeno osobní

tu = zájmeno přivlastňovací

 

aún = ještě (vždy, když můžeš zaměnit za todavía)

aun = ostatní případy

 

Zájmena tázací (qué, cuál, dónde…) mají vždy la tilde, zatímco zájmena vztažná (que, cual, donde…) ji nemají.

Výbornou zprávou je, že ukazovací zájmena (esto, esta…) a slovíčko solo už la tilde nepoužívají :-)

Dost bylo nudné teorie! Teď si pusťte nějaký fajn pocast nebo se začtěte do skvělé knihy – samozřejmě v cizím jazyce! :-)

 

Klíčová slova: Španělština

Andrea Lippová

20. 8. 2018