Minulý čas v němčině a jak ho překonat

V každém jazyce jsou mezníky, jejichž přehoupnutí může činit potíže :-( V němčině je to obvykle minulý čas, ve španělštině konjunktiv, v arabštině psaní. Pokud „překážku” úspěšně zvládnete, posune vás to o kus dál, dodá velký pocit sebedůvěry. A vrháte se vstříc dalším mezníkům :-)


Z vlastní zkušenosti i na základě výuky mohu konstatovat, že je minulý čas v němčině celkem obtížnou kapitolou. Studenti se tak nějak „zaseknou” a z vět v minulém čase mají strach. I když to může znít paradoxně, je dobré minulý čas zařadit co nejdříve. Trošku to naťuknout, studenta připravit, nedělat z toho zbytečné drama. Postupně doplňovat informace a tvary nepravidelných sloves, zařazovat konverzaci v minulém čase a dělat „jakoby nic”. Minulý čas se takto osvojí krok za krokem docela přirozenou cestou.

V němčině jsou minulé časy dva (no vlastně tři, pokud bereme v potaz i čas předminulý). Préteritum je čas „nesložený, jednoduchý”, který se v běžné mluvě používá málo, najdete ho spíše v knihách, ve vyprávění apod. Proto je lepší začít perfektem, časem „složeným”. Daleko více ho totiž využijete v každodenní konverzaci.

Jako v každém jazyce má i němčina slovesa pravidelná a nepravidelná (snad jen ve francouzštině má skoro každé sloveso nějakou výjimku :-)). Pravidelná slovesa zvládnete jednoduše, příčestí minulé vytvoříte zcela pravidelně (samozřejmě výjimky se vždycky najdou :-O) a pak už jde jen o to zvolit správné pomocné sloveso (většina sloves má pomocné sloveso HABEN, slovesa pohybu/změny mají sloveso SEIN). Obtížnější to bývá s pořádkem slov ve větě, protože příčestí minulé (tedy to samotné sloveso nesoucí význam) je až na samém konci věty, zatímco pomocné sloveso je obvykle na  druhém místě. Spolu tak vytvářejí větný rámec a vy se vlastně celou informaci dozvíte až n posledním slovu. Proto je třeba i dobře trénovat ucho a soustředit se do samotného konce!

Nepravidelných sloves se studenti velmi obávají, ale není jich zas tolik a není třeba se učit úplně všechna. Bohatě postačí ty, na které narazíte během běžné konverzace. Postupně se doplňují a stávají se součástí aktivní slovní zásoby.

Rada závěrem: Těžší gramatické kapitoly je dobré „vhodně naporcovat”. Pokud máte dobrého lektora, bude to umět. (Učebnice gramatiky jsou v tomhle ohledu bohužel trochu staromódní.) Sousto po soustu to do sebe nasoukáte a budete pomalu trávit. V této fázi doporučuji sledovat například při četbě vhodných knih použití minulého času v textu. Spolu s lektorem můžete převádět texty z přítomného času do času minulého a po každém víkendu si zkuste sami pro sebe říct, co se vše událo.

Pokud máte chuť se do toho pustit, naše VÝZVA: MINULÝ ČAS V NĚMČINĚ je stále aktuální. Napište na andrea@flexikurz.cz a my ho naporcujeme za vás! Začít můžete třeba hned :-)

Klíčová slova: Němčina

Andrea Lippová

1. 2. 2021