Latinka už nestačí?

---

Je to skvělý mozkový trénink a jakési ozvláštnění výuky. Po arabském a čínském písmu (azbuku znám z dob školních) mě láká řecká abeceda. Hodně písmenek znám z matematiky, fyziky a chemie, ale nikdy jsem je nezkoušela skládat dohromady. V Řecku se mi toho bez znalosti řecké abecedy  nedařilo moc přečíst a tak trochu jsem se na ten jazyk zlobila, jak je jiný a že mu nerozumím :-( Při převozu na trajektu z Řecka do Albánie jsem si povídala s jedním starším řeckým pánem a poprvé jsem někomu slíbila, že příště až přijedu, tak už se domluvím.

Nějaká doba uplynula, ale na ten „slib” pořád myslím. A kromě toho mě láká ta jiná abeceda :-) Pustila jsem se tedy do řečtiny, jen tak nenápadně. Písmenka, základy konverzace, první gramatická pravidla, písničky… Takový ten můj standardní postup.

Po pravdě – čekala jsem to jednodušší! Na začátek je třeba gramatiku trochu osekat, jinak se ztratíte v záplavě různých pravidel a výjimek. Spíše se mi vyplatilo soustředit se na krátké věty, základní obraty, důležitá slovesa a postupně přidávat. Vyzkoušela jsem různé moderní učebnice, včetně mé oblíbené edice Teach Yourself, ale tentokrát mě nic nechytilo. Nejsrozumitelněji byly základy řečtiny podány v krátkých videokurzech Lucie Gramelové, za což velké díky.

Tuhle výzvu jsem tedy ještě úplně nepřekonala, čeká na svůj pravý čas,  i když písmo je opravdu skvělé a jde mi pěkně od ruky :-)

Klíčová slova: Řečtina

Andrea Lippová

31. 8. 2023