Je latina jediný mrtvý evropský jazyk?

Až donedávna jsem si to myslela, protože jsem se po tom ani nijak blíže nepídila. Nicméně zájem o skandinávské jazyky mi přinesl (a věřím, že ještě přinese) mnohý zajímavý poznatek. :-)

Jedním slovem STAROSEVERŠTINA. Pravděpodobně nejrozšířenější jazyk v Evropě ve středověku. Díky bohaté literární tradici o něm mnohé víme a lze ho dokonce i studovat. Domluvili byste se jím mezi lety 700-800 až 1300-1500.

Vyvinula se z praseverštiny a od 2. stol. n.l. o něm máme záznamy runovým písmem (později i latinkou). Staroseverština se kolem roku 900 rozštěpila na západní a východní větev a už nebyla tak univerzální. Nejblíže k ní mají ostrovní skandinávské jazyky, jako např. islandština (dnešní obyvatelé Islandu jsou stále schopni staroseversky číst a porozumět). Nicméně její vliv najdeme dnes kromě Skandinávie i v jazycích jako je angličtina nebo němčina, což v angličtině způsobuje nemalé pravopisné problémy.

Staroseverština se štěpila na hodně dialektů, z nichž ne všechny přežily do dnešní doby. Například tzv. nornština, kterou se hovořilo na Orknejích a Shetlandách, vymřela zhruba v polovině 19. století. Starogotlandštinou se hovořilo na ostrově Gotland a byla natolik odlišná, že pro ni vytvořili samostatnou jazykovou větev :-) Dnešní gotlandština je založena právě na starogotlandštině, ale velkou úlohu hrál vliv švédštiny.

Pokud vás severské jazyky přitahují a chtěli byste jim porozumět a hlouběji je prostudovat, studium staroseverštiny (v angličtině Old Norse, v němčině Altnordisch) by určitě stálo za úvahu. Já již uvažuji :-)

Klíčová slova: Zajímavosti, Islandština

Andrea Lippová

27. 5. 2024