A který bude ten dvacátý?

Devatenáct je takové zvláštní číslo, ale zaokrouhlit počet jazyků jen tak na dvacítku, bude nejprve vyžadovat nějaké studium.


Ovšem nejprve se musím rozhodnout, který cizí jazyk to bude (přece jenom jich je na světě kolem 7800, každý den nějaký zanikne, ale nějaký nový přibude). Je to pokaždé dlouhý proces. Proto jsem se tentokrát rozhodla udělat si sama se sebou takový malý brainstorming.

Do žádného exotického jazyka se mi nechce, arabština s čínštinou tyto potřeby dostatečně pokrývají. Avšak chtěla bych zvolit jazyk z nějaké skupiny, kterou ještě nemám probádanou. Napadají mě dvě. Buď slovanský jazyk z balkánského poloostrova, nebo něco z pobaltí. Balkán by se nabízel, není to daleko, teoretické znalosti by se daly snadno využít v praxi. Nicméně pobaltí mě láká víc, důvod nevím, ovšem dávám vždy na svou intuici.

Pobaltské jazyky jsou již většinou vymřelé, ale zbyly nám tady dva významné, a sice lotyština a litevština. Oba znějí zajímavě a rodinná rada doporučuje litevštinu, takže to vyhrál. :-) Možná málokdo ví, že litevština je velmi archaický jazyk. Pokud byste chtěli vědět, jak asi zněly staré indoevropské jazyky, litevština vám to může přiblížit, obzvláště pak mluva litevských vesničanů.

I když je litevština starým jazykem, standardizovaná byla teprve zhruba před 100 lety. Základem se stal aukštaický dialekt.

Pro své staré kořeny se litevština studuje po celém světě. Můžete se jí věnovat na univerzitách v Seattlu, Helsinkách, Paříži nebo Budapešti a samozřejmě i u nás :-)

Klíčová slova: Tipy na výuku, Litevština, Zajímavosti

Andrea Lippová

8. 4. 2024